Pojem „IBM i (i5/OS, OS/400)“

Objektově orientovaný operační systém pro platformu IBM Power Systems (AS/400). Objekty jsou organizované v knihovnách (u novějších verzí i v adresářích prostřednictvím IFS). Každý objekt je jednoznačně identifikován jménem, typem a jménem knihovny, kde je uložen. Mezi nejpoužívanější typy objektů patří knihovny (*LIB), programy (*PGM), soubory (*FILE) nebo příkazy (*CMD). Ke každému typu objektu je přesně definovaná metoda a způsob přístupu. Např. objekt typu program (*PGM) lze jen interpretovat, číst, kopírovat, ale nelze do něj zapisovat. Všechny přístupy jsou důsledně realizovány přes systémové API, které nelze obejít. Systém nelze zavirovat klasickými postupy.

Interface systému je založen na blokovém terminálu IBM 5250, který se začal používat v polovině 70. let. Jde o vylepšený znakový terminál, kde lze pomocí kláves přesunovat kurzor libovolně po obrazovce. Je možné tak používat a vytvářet interaktivní formuláře. Matrice je 80x24 nebo 132x27 znaků. Později se objevily i vícebarevné terminály. Dnes se již přímo s terminály nepracuje a používají se operativnější emulátory.

Hlavní menu operačního systému IBM i

Pro méně pokročilé uživatele je připraveno rozhraní typu menu. Příkazy lze spouštět jako volby, takže není třeba znát jejich názvy a syntaxi. Primárním hybatelem systému je ovšem jazyk CL/400, který obsahuje kompletní sadu řídících příkazů systému, ale i příkazy pro práci s proměnnými a pro práci se soubory. Příkazy se dají spouštět jednotlivě nebo se z nich dají sestavovat sekvence (procedury), ze kterých se pak dá generovat objekt typu *PGM. Tyto programy lze volat v interaktivních i dávkových úlohách a procedurách, podobně jako v hierarchických OS typu DOS nebo UNIX.

Dalším interfacem je API - volání systémových funkcí (příkazů) pomocí systémových programů z uživatelského programu a získávání informací o procesech či objektech v definovaných strukturách přímo do uživatelské aplikace.

Mezi další funkce systému IBM i patří rozsáhle použitelná funkce HELP a PROMPT na chybové stavy, syntaxi u příkazů, vysvětlení zobrazovaných strukturovaných vstupních a výstupních informací od systému. Dále přesná a jasná diagnostika všech chybových stavů (kód chyby, co se stalo, proč se to stalo, co je třeba udělat), možnost preventivně monitorovat a ošetřovat chybové stavy, silná aplikační podpora pro jazykové verze uživatelských aplikací pomocí specifických souborů tzv. message files i pro vlastní operační systém.