Příspěvek „Z malé české pobočky až na kvalitního partnera pro Renault“

7. 10. 2021 • RozhovoryMarta Čtvrtníčková

Dnes si už ani nedovedeme představit, že někdy bylo těžké neživit s manuální práci, ale hlavou. Kolega Karel Michálek nám v rozhovoru prozradil, jak se k IT dostal, kdy se stal součástí ASSISTu a jak se firma za jeho působení posunula.

Práce hlavou mě uspokojuje.

Karle jaké byly Tvé začátky s IT? Zůstal jsi ve stejném oboru nebo jsi „přelodil“ úplně jinam?

Vždycky jsem věděl, že nechci pracovat rukama, tak jsem šel studovat Matfyz, který jsem ale nedodělal. V době mých pracovních začátků nebylo moc možností, co dělat, abych nemusel pracovat manuálně, proto jsem nastoupil jako operátor počítače a u počítačů už jsem zůstal. Mám analytické myšlení, umím si dát věci do souvislostí a když můžu u práce sedět a vymýšlet něco hlavou, tak mě to baví a uspokojuje.

Jsi ve firmě dá se říci už „od kolébky“, jak vnímáš vývoj a celou cestu firmy?

Rozlišuji své začátky v TaskForce týmu a v ASSISTu jako ve firmě. V TaskForce týmu jsem už 16 let. Když jsme začínali, bylo nás 12–15 z různých firem. V roce 2011 jsem spolu s dalšími kolegy přešel pod ASSIST, kde pracuji už desátým rokem.

Během té doby prošla firma velkým rozvojem a růstem. Původně jsme začínali s několika málo lidmi údržbou aplikací pro českou filiálku a měli v Renaultu minimální pozici. Postupně jsme přebírali aplikace jiných evropských IT týmů. Nyní je nás skoro 80, jsme rozdělení na Green tým, který se věnuje údržbě, a Blue tým, který pracuje na vývoji. Dělají velké věci. Hodně jsme se rozrostli a Renault nás bere jako kvalitní partnery.

Co Tě na této práci nejvíce baví a naopak?

Jak už jsem řekl, baví mě práce hlavou, navíc už jsem se za ty roky vypracoval na leadera AS/400 projektů a metodika vedení týmů. Také mám rád stabilitu, svůj klid a pořádek, nerad měním zaměstnání. Za ta léta jsem dobře pochopil, co a jak v Renaultu funguje.

Co mě na práci v IT moc nebaví je administrativa. Dokumentaci jsem nikdy neměl moc rád, ale tady za mě spoustu administrativních úkonů dělá někdo jiný.

Jak vnímáš aktuální situaci? Myslíš, že home office nějak ovlivňuje výkony zaměstnanců? Jak to ovlivnilo Tebe?

S příchodem Covidu se toho pro mě změnilo hodně – některé změny jsou pozitivní, jiné spíše negativní. Dříve jsem pracoval každý den z kanceláře, home office jsem měl tak 1-2x za rok, ale před rokem a půl jsme se najednou přesunuli všichni na home office. Nejsem z Prahy, takže ušetřím čas, když nemusím dojíždět, to je pozitivum, ale chybí mi kontakt s lidmi, protože jsem hodně komunikativní a zvykl jsem si řešit věci přímo v kanceláři. Nevím, jestli se zhoršila produktivita, ale komunikace určitě není tak komfortní, jako když se jen otočíš na kolegu a vyřešíš věci během chvilky. Já práci z domova snáším celkem dobře, pořád si udržuji režim, který jsem měl v kanceláři, ale věřím, že jsou lidi, kteří to nesou těžce. Je to divná doba, nikoho by nenapadlo, že jeden virus může ochromit celý svět.

Dříve jsme se všichni znali, byli jsme skoro kamarádi. Během corony nastoupilo hodně nových lidí a už nemáme moc příležitostí se poznat, navíc se změnil i styl práce, takže lidi z různých projektů spolu nepřijdou moc do styku, nekomunikují spolu. Obávám se, že kombinace práce z domova a rozrůstání týmu způsobí, že nebudeme jedna velká parta.

Co bys vzkázal budoucím vývojářům či potenciálním zaměstnancům ASSISTu?

Vzkázal bych jim, že ASSIST jako zaměstnavatel je hodně dobrá firma – lidi jsou tu ve většině případů slušní, dobří, nehází si klacky pod nohy, naopak si tu pomáhají a pracují týmově, není tu nějaké extra konkurenční prostředí. Firma funguje dobře, je přátelská a velké plus je, že když se chce někdo rozvíjet, má tu prostor učit se nové věci a pracovat s moderními technologiemi..

Nevýhodou by mohlo být, že je to u nás dost formalizované, musíme dodržovat určitý firemní řád a režim. Nejsme volnomyšlenkáři, kteří si do práce chodí, jak chtějí.

Děkujeme za rozhovor!